Co vše soud posuzuje při rozvodu manželství?

O tom, komu bude nezletilé dítě svěřeno do péče a jak se bude na výživě podílet druhá strana, rozhoduje soud na základě posouzení nejrůznějších faktorů. Výkon rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství je upraven v § 906 a násl. občanského zákoníku. Zájem dítěte je na prvním místě a má přednost i před případnou dohodou rodičů. Pokud je dohoda rodičů v zájmu dítěte, soud ji schválí.

Soud zohledňuje vztah dítěte s rodiči, ale také vztah k sourozencům či prarodičům. V souladu s ustanovením § 907 odst. 1 občanského zákoníku může svěřit do péče jednoho z rodičů, do střídavé péče rodičů, do společné péče rodičů (zde je zapotřebí souhlas rodičů), ale i do péče jiné osoby, pokud je to v zájmu dítěte.

Osobnost dítěte i dosavadní péče

Soud bere ohled také na osobnost dítěte, životní poměry rodičů a jejich výchovné schopnosti, citovou orientaci a vazby dítěte k rodičům, sourozencům a prarodičům a na zázemí dítěte. Soud se snaží zjistit, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady pro zdravý a úspěšný vývoj, který z rodičů dosud o dítě pečoval a dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu.

Při rozhodování o svěření dítěte do péče soud zohledňuje právo dítěte na péči obou rodičů a rozhoduje tak i o pravidelném osobním styku s rodiči, jakož i právo rodičů na pravidelnou informaci o dítěti.

Jak je to s výživným?

Vedle svěření do péče soud určuje i vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Rozsah výživného vyplývá z odůvodněné potřeby a majetkových poměrů rodiče, který o dítě pečuje, i z majetkových poměrů a možností rodiče, který bude výživné platit.

Dítě má na výživné nárok i v případě, že má vlastní majetek, ale zisk z majetku a příjmu z výdělečné činnosti nepostačuje k jeho výživě. Výživné mezi rodiči a dětmi je specifické v tom, že v souladu s § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte shodná s životní úrovní rodičů a toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

Co když rodič neprokáže příjmy?

Pokud rodič neprokáže své příjmy a neumožní soudu zjistit další skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí, tak soud bere jako průměrný měsíční příjem této osoby pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce. Za odůvodněné potřeby dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, může soud považovat, pokud majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, i tvorbu úspor (viz. § 917 občanského zákoníku).

Výživné je obecně splatné v pravidelných dávkách vždy na měsíc dopředu, výjimkou je případ, kdy soud rozhodne jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Výživné pro děti lze přiznat i za dobu nejdéle tří let zpět ode dne zahájení soudního řízení.

Schválení dohody rodičů o úpravě styku s nezletilým dítětem pro dobu po rozvodu manželství rodičů soudem je jednou z podmínek tzv. nesporného rozvodu zakotveného v § 757 občanského zákoníku.